Blood+ Saya & Solomon

29. dubna 2013 v 0:23 | Evil-Doer |  Povídky
AHoj děti :) prosim prosim, slibte mi, že mě nebudete nenávidět. Tohle je můj první pokus s povídnou a upřímně je to hovadina na entou a fakt jsem tam to sladký románčo mohla trochu zkrátit, ale já měla zrovna náladu. :D
Dneska jsem dokoukala Blood+ a Solomona jsem vždycky milovala (dokonalost sama) tak mě nějak napadla povídka (jen krátká) a blbec jsem ji sepsala... měla zůstat v hlavě tam by nikomu neškodila :(
Oki, tak Happy Read a kdyby to přecejenom někdo fakt četl, tak pls hvězdičky nebo komenty, abych věděla jestli si mám shánět kytičky na hrobeček ;)
Anime: Blood+
Pár: Saya x Solomon
Varování: Jen na vlastní nebezpečí ;)


Pravda nebo Výzva

"Fajn…Sayo, pravda nebo výzva?" zeptá se Nathan, zatímco se poťouchle hihňal.
Saya se zvedla ze země, přesunula na gauč a lehla si. "Umm… asi vynechám, začínám být unavená."
Nathan zakloníl a hlavu a začal se histericky smát na celé kolo. "Oh, Sayo, měla bys vědět, že ve hře Pravda nebo výzva nemůžeš vynechat. To je proti pravidlům." A usrknul si ze klenky Coca colu, pak obdařil Sayu pohledem typu "prosííím" a nakonec zažebrál, "Jen jedno kolo, poslední?"
"Jedno?"
"Ano, drahá, to jsem řekl a já své slovo nikdy neberu zpět." Olízl si prst a jako správný skaut přísahal.
Saya ho obdařila hravým úsměvem. "Dobře, volím… výzvu."
Solomon šťouchl Nathana loktem do žeber. "Ať to stojí za to," zašeptal spiklenecky.
Nathan si rukou promnul bradu a zavřel oči, jako by nad něčím hluboce přemýšlel. "Tak se na to podíváme… umm…" Najednou mu přes obličej přeběhl hříšný úsměv, a jak pomalu otevíral oči, zahleděl se na Divu sedící na vedlejším křesle.
Diva, která, jak se zdálo, věděla přesně, na co myslí, se jen smyslně usmála, povzdechla si a přikývla.
"Dobře, mám to!" Nathan se znova podíval na Sayu, "Sayo, musíš…." Odmlčel se a zahleděl na své nehty.
Haji začal netrpělivě klepat ukazováčkem o skleničku. "Pro boha, Nathane, prostě jí už konečně řekni, co má udělat!"
Nathan pozvedl ruce, jak by na obranu. "Okej, okej. Sakryš, tomu se říká dramatický efekt, lidi, neznáte? Dobře, Sayo, musíš…musíš… políbit Solomona na rty."
"Cože, Nathane, to nemůžeš myslet vážně!?" namítl Haji a nejistě se díval ze Solomona na Sayu a pak naštvaně na Nathana.
Solomon s očima velikosti tenisových míčků jen zašeptal. "Na to musí být nějaká pravidla."
Smějící se Nathan se díval ze Solomana na Sayu a zase zpět. "Cože? Řekl si, ať to stojí za to a já myslím, že stojí."
"Ale…já…ona… takhle jsem to nemyslel!" podíval se na Sayu, zapotácel se a omluvně se na ni usmál.
Pokoj zaplnilo napjaté ticho.
"No, pravidlem hry je, že pokud zvolíš výzvu, musíš se podřídit, správně?" zeptala se jako by to nevěděl každý Diva.
"Máš naprostou pravdu, Divo," řekl Nathan, tleskl rukama a jednu Saye nabídl, aby jí pomohl zvednout se z pohovky.
Saya na něj chvíli jen zírá, pak se ale vzpamatuje a nahodí štěněčí výraz "Prosím, Nathane, cokoli jen tohle ne. To není fér!"
"Ale, Sayo, drahá," řekl Nathan a dramaticky se zapotácel jako by ho její roztomilý a nevinný výraz bodl u srdce a on měl každou chvíli padnout na podlahu v kaluži krve. "Tohle je pravda nebo výzva, nefér tady neexistuje!"
Sedla si a překřížila ruce na prsou. "Ne," začala, "vyber něco jiného."
Nathan smutně potřásl hlavou. "Promiň, zlatíčko, znáš a pravidla, a kdyby je změnil, tak teprve to by bylo nefér."
Saya se podívala na Solomona, který pouze pokrčil rameny. Její výraz tak nějak zjemněl a Nathan věděl, že už začala zvažovat, že by to udělala.
"Ale no tak, Sayo," zaprosil.
Vyplázla na něj jazyk, ale pak už vážně se podívala na přítele. "Solomone?"
"Sayo?"
Cítila se trapně, když ho takhle žádala o svolení, ale nechtěla, aby jejich dlouholeté přátelství skončilo kvůli puse. Jedině, že by ji chtěl políbit.
Solomon si hlasitě povzdechl a podíval se na bratra. "Nathane," řekl váhavě. "opravu nic jiného nevymyslíš? Cokoli?"
"No… tak třeba…" Nathan se zadíval na strop jako by tam bylo vyvěšené porno a přitom se začal nemístně culit, ale když se zadíval na bratra, jen smutně zakroutil hlavou a dodal. "Neee, nic jiného mě nenapadá."
Solomo vydechl a ostře se na Nathana podíval. "Fajn, ale za tohle mi zaplatíš. Jednou, Nathane, mi zaplatíš. Možná že ne dne, ne zítra, ale jednou mi za to určitě-…"
"Zaplatím," dokončil pobaveně Nathan. "Fajn, chápu." Přesune pohled ze Solomona na Sayu ještě stále sedící na pohovce ale už se s tak vzdorovitým výrazem. Spíše se jí začínal na obličeji objevoval jemný ruměnec, který ji opravdu přidával na kráse. Když ji Nathan ještě jednou nabídl ruku, přijala ji, ale pohledem vyhledala svou sestru s nadějí, že by u ní snad mohla nalézt nějakou pomoc. Diva se však velmi zaujatě dívala Hajiho, který si ve vedlejší pokoji měnil tričko polité od vína (to víno na něj nalila Diva) a ani se nasnažila zakrýt chlipný a chtivý výraz.
Diva nepomůže. Haji se nezajímá. Nathan to celé vymyslel a Solomon… Solomon…
Saya se ještě jednou podívala na ruku a pak ji uchopila. Nathan ji dovedl až ke křeslu, kde na zemi seděl Solomon a zanechal tam pár samotný.
Saya tam jen stála a zírala na něj. Cítila, jak se jí do tváře valí krev. Když se teď podívala na Solomona, nemohla jinak než připustit, že je to zatraceně pekněj chlap. Ty blond vlasy, pěkná tvář, modré oči, které připomínají hořící led, krásné rty o kterých dopředu věděla, že budou horké, vlahé a poddajné. A co se zbytku těla týče, ach, věřte, že to, o které dívky sní, se s tím jeho nedá srovnávat.
Nathan si dramaticky odkašlal a zašeptal, "Začneme?"
Saya ho slyšela, ale začínaly se jí třást kolena. Vevnitř se utěšovala tím, že je to jenom hra, nic víc nic míň. Navíc on to ví. Souhlasil. Nemá proč být nervózní. Je to jenom pusa.
Mezi tím se Solomon nemohl nabažit pohledu na ni. Už jak ji nathan vedl, si povšiml ruměnce, který se postupně měnil až na karmínovou. Ale i tak byla překrásná. Ty oči, ty rty, vlhké a pootevřené a to tělo... Vždycky si myslel, že je pěkná, ale teď mu přišla naprosto sexy. Ani se mu nechtělo uvěřit, že s tím souhlasila. On je pro každou špatnost, ale znal Sayinu povahu. Věděl, že má jisté zábrany ohledně těchto věcí.
Tudíž ho naprosto odzbrojilo, když si Saya z nenadání sedla před něj na jeho natažené nohy, tak těsně k němu, že by jí mohl spočítat všechny řasy kolem těch krásných očí, které nyní planuly žárem, jakého si u ní ještě nikdy nevšiml.
Usmála se, podívala se mu do očí a něžně mu položila ruce na tváře. Ten dotek byl nabitý… něčím, co ještě nikdy necítil. Zaražený tou záhadnou věcí si ani neuvědomil, že se Sayin obličej přibližuje, až nakonec se jejich rty spojily.
Na mysl mu přišlo jen dvě slova… Ráj a postel.
Ale tak rychle jak to začalo, to hodlala Saya i ukončit, to jí však Solomon nehodlal dovolit. Jednu ruku jí vsunul na záda a druhou ji uchopil za zátylek. Saya lehce vyvedená z míry se po chvilce přestala vzpouzet a zapojila se do nejžhavějšího polibku jejich dosavadních životů.
Mezitím se začal Diva potichounku přesunula za křeslo, o které se Solomon zády opíral a kousek po kousku ho sunula dozadu až nakonec Solomon spadl na záda a Saya ležela přímo na něm.
"Hej," zavrčel Solomon. "Divo, au, to nebylo vtipné."
Překvapený Solomon Sayu částečně pustil a ta se lehce odtáhla, pohlédla na něj a usmála se.
"Solomone?" řekla Saya. Solomon sebou škubl. Ani si neuvědomil, že na ni už nějakou dobu zírá. Byla tak úžasná, tak krásná, tak dokonalá. A ještě něco si neuvědomil. Že si ji stále drží na hrudi s rukou na jejích zádech.
"Solomone?" zopakovala nyní již trochu ustaraně.
On se však jen šibalsky usmál, rychle ji políbil, což nečekala. Jakmile ji pustil rychle se zvedla, aby předešla dalšímu polibku, což vyvolalo záchvat smíchu ostatních.
"Dobrý práce vy dva!" ozval se Nathan vesele. "Teď hraješ ty bratříčku. Pravda nebo výzva?"
"Ale ne, já myslím, že jsem si té hry dneska užil už dost." A mrknul přitom na Sayu, která si právě nalila skleničku červeného.
"Nekaž srandu," zaprotestuje Diva, která si nevědomky hrála se zipem kapsy na Hajiho pozadí.
"Tak tedy otázku. Na výzvu si už netroufám" rozhodne se Solomon pro (podle jeho názoru) menší zlo.
"Byla tohle nejlepší pusa tvého života?" položil Nathan otázku.
Zaražený Solomon se dlouze zadívál na Sayu opírající se o sklo okna a přitom ji přejíždí rentgenovým pohledem.
"Já no…"
"Upřímně, mluv pravdu."
"Bylo to pěkné…" odpoví nepřesvědčivě.
Saya na něj zaražené pohledne.
"Pěkné?" zeptá se, ale Solomon neví, jestli to zní víc dotčeně nebo vyzívavě.
"No, osobně si myslím, že máš na víc. Jako jo, líbat umíš, to se ti musí nechat, ale chtělo by to víc žáru, holka," řekne navenek klidně a baví se pohledem na Sayin obličej, na kterém se střídá několik emocí, z nichž nejčitelnější byl vztek.
Pak ale najednou nahodila neutrální výraz.
Saya se mezitím snaží uklidnit. Řekl, že to chce víc žáru? Opravdu to řekl? Co si to dovoluje…
"No to víš, snažila jsem se přizpůsobit partnerovi. Znáš to, když to jeden neumí, pak je i pro druhého obtížné do toho dát vše." Řekla jako by nic a na obličeji se jí rozlil zlomyslný úsměv.
"Ale no tak, mí drazí, uklidníme se, co říkáte?" ozval se Nathan ne moc přesvědčivě z křesla, kde s Divou právě okukovali Hajiho zadek.
Solomon zaražený tou urážkou se zvedl a šel k Saye blíž.
"Cos to řekla?" otázal se chladně.
"Že ode mě nemůžeš čekat žádné zázraky, když sám stojíš za zlámanou grešli," konstatovala Saya se zadostiučiněním.
Solomon Goldsmith, lamač srdcí, zkušený milenec, dokonalost v každém směru a jemu říká, že stojí za zlámanou grešli. Tak to tedy ne holčičko. Takhle si na mě dovolovat nebudeš.
Popadl Sayu za ruce a přitáhl si ji na hruď. Dravě se jí přisál na rty a stále se jí díval do očí, ve kterých se postupně měnil strach přes vzdor na touhu. Polibek se prohluboval a oba začali ztrácet pojem o okolí. Jen oni dva a žár, který se zdál být neuhasitelným.
Trvalo to docela dlouho, než se od sebe odtrhli, těžce popadajíc dech, ale stále se dívali jeden druhému do očí. Oba značně vzrušení a oba lačnící po více než pouhém polibku.
"Ještě pořád hodláš tvrdit, že stojím za zlámanou grešli?" zeptal se jí s vítězným úsměvem, když viděl, jak se mu sama tlačí na hruď a otírá o jeho stehno, které jí vsunul mezi nohy.
"Ještě pořád hodláš tvrdit, že potřebuju víc žáru, s tím malým problémkem mezi tvýma nohama?" zeptala se pro změnu ona a vyzývavě mrkla směrem dolů, kde se v kalhotách rýsovalo něco zajímavého.
Solomon, který si byl vědom toho, že ho dostala, posunul ruku, kterou jí objímal kolem pasu, pod tričko a k jejím ňadrům. Jen lehký dotyk přes látkovou podprsenku z ní vyrazil slastný sten.
V tom se však Saya napnula a snažila se od něho odtáhnout. On jí to však nechtěl dovolit.
"Ne! Pusť!"
"Proč?" řekl trochu zklamaně Solomon.
"Nejsme tady sami!"
Až v tu chvíli si uvědomil, že byli v místnosti ještě se třemi přáteli, ale když se otočil, nikdo tam nebyl. Za to slyšel z jednoho z pokojů dosti nemravné zvuky a hlasité steny. Trochu ho zarazilo, že šly slyšet tři hlasy. To, že jsou Nathan a Diva promiskuitní věděl už dávno (taky to párkrát zažil), ale že by se k nim Haji přidal? To mu nějak nesedělo. Tak ho napadlo, čím ho asi tak ti dva maniaci sjeli, že by se k nim přidal. Ale nad tím může dumat později, teď tu má Sayu a jen tak ji nepustí.
Pomalu se naklonil dopředu a jemně jí zašeptal do ucha.
"Vidíš? Nikdo tady není. Jen já a ty. My dva."
Saya se při tom zvuku zatřásla ale i tak ho od sebe jemně odstrčila.
"Solomone, ne, zašli jsme až moc daleko, byla to jenom hra."
"To si děláš srandu? Jo, byla to jenom hra, ale neříkej, že se ti to nelíbilo! Pořád máš v očích chtíč, ten žár…"
"Jo, líbilo se mi to. No a? Solomone, já nechci přijít o naše přátelství a nevěřím, že kdybychom se spolu vyspali, bylo by to zase někdy jako dřív."
"Ale no tak, ti dva spolu spí pořád a na škodu to není. S Hajim jsi taky spala a zůstali jste potom přáteli."
"To bylo jiné. On… My... my dva jsme…" odvrátila pohled.
Ve tváři se jí rozlil ruměnec a on věděl, že vzpomíná na chvále strávené s Hajim. A to se mu sakra nelíbilo. Představa toho, že jí jiný chlap drží v náručí, že jí líbá a miluje se s ní… To všechno ho dohánělo na pokraj příčetnosti. I to, že myslí na jiného, zatím co on stojí před ní (vzrušený ještě k tomu)… Asi se zbláznil.
"Nemysli na něho!! Nemysli na nikoho! Jen na mě!!" a znova ji popadl a začal nesmlouvavě líbat.
Tentokrát se však Saya nedala tak lehce. Kousla ho do rtu a dupla mu na nohu. Solomon se zapotácel, ale nepustil ji. Místo toho ji svým tělem přišpendlil na podlaze. Saya se pokoušela osvobodit, ale bylo jí to pramálo platné.
"Copak jsem ti až tak protivný?"
"Cože?" Saya se mu konečně podívala do očí a to, co tam viděla, ji naprosto odzbrojilo. Tam, kde před chvílí viděla touhu a pak vztek, bylo nyní zoufalství a smutek.
"Opravdu musíš v mé přítomnosti, v takové chvíli myslet na jiného muže? Až tak mě nechceš?"
Dojatá Saya se mu zahleděla do těch modrých očí.
"Solomone, není to tak, že bych tě nechtěla, jenom nechci ztratit přítele. Ti dva vedle a dokonce i ty, vy všichni možná dokážete brát něco takového jako záležitost na jednu noc, jako flirt a nic víc, ale já jsem jiná. Ty víš, že tohle nedělám. A i když tě mám ráda a dnešní večer byl nádherný svým jedinečným způsobem, prosím, přestaňme, dokud můžeme."
Solomon chvíli přemýšlel. Stále na ní ležel a odmítal se zvednout stejně, jako odmítal odvrátit pohled od jejích očí. Snažil se nějak si utřídit myšlenky, nějak to zhodnotit, ale na mysli měl jenom jedno. Musí ji mít.
"A co když už nechci být jen přítel?" zeptal se se smrtelně vážným výrazem.
"Co tím myslíš? Oba víme, že na vážné vztahy nemáš trpělivost ani je nemáš rád." Podotkla s jistou pichlavostí v hlase. "Nemluv hlouposti a pusť mě."
"Ale já to myslím vážně! Začněme spolu chodit! Od toho prvního polibku se mi hlavou honí myšlenky jen na jednu věc, na tebe! Jak jsi krásná, jak jsi půvabná, dokážeš být tak upřímná… jsi jiná než ostatní."
"Na to ti neskočím. Vyspíme se spolu a ty dojdeš k názoru, že ti chození se mnou za tu námahu nestojí a zase mě odkopneš! Znám tě líp než si myslíš. Tohle už jsem u tebe viděla."
"Před chvílí jsme se bavili o Hajim a o tobě. Když jsem viděl ten výraz plný citů a uvědomil si, že ho nemáš díky mně, ale díky jinému muži, zmocnil se mě takový vztek a žárlivost, jaké jsem ještě nikdy necítil. Sayo, tohle ve mně ještě žádná žena nevyvolala. Copak jsi mě někdy viděla takhle se chovat? No? Viděla?"
Při těch slovech se jeho výraz změnil. Bylo tam něco jiného. Nebyl to tak docela cit. Spíš jako by jí jeho oči říkaly, že mu patří. Jako by na ni měl právo jenom on a nejhorší bylo, že ona po tom taky toužila.
"Já…já ne-… nevím. Já… já se bojím. Bojím se, že mi ublížíš. Vím, že mi ublížíš. Chci ti věřit, ale nemám důkaz…"
V tu chvíli ji vyhrkly do očí slzy. Solomon naprosto zmatený tou změnou nálady nevěděl co dělat. Dokázal zahnat či zkrotit ledacos, ale slzy? Ne, s těma to nikdy neuměl. Ale teď jako by jeho tělo vědělo co dělat. Přitáhl si ji do náruče a posadil se. Šeplat jí do ucha slova útěchy, jako že to bude dobré, a že on by jí nikdy neublížil, vždyť už se znají tak dlouho.
Když se uklidnila, pohlédl jí do tváře, setřel slzy a něžně ji políbil. Věděl, že ji v podstatě zneužívá, ale nemohl si pomoct. Po chvíli už ho špatné svědomí opustilo úplně, protože cítil, jak ho sama dravě líbá, jak se mu sama drží kolem krku, tiskne svou hruď na tu jeho a svůdným třením zadečku o jeho přirození ho dováděla k šílenství.
"Pravda ne výzva?" zeptala se Saya chraplavým hlasem, plným chtíče.
"Obojí!" odpověděl Solomon a rychle si ji nesl do volné ložnice, než mu uteče.
Věděl, jaký je. Věděl jaká je ona. Věděl, že toho možná bude jednou litovat. Ale ne teď. Ne tady. A chtěl věřit, že ne s ní…
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kia Kia | E-mail | Web | 5. května 2013 v 22:01 | Reagovat

Myslím si, že to bylo krásné. Jen mi tam vadily, hlavně na začátku, pravopisné chyby. Taky se ti tam zatoulal přítomný čas, i když jsem pochopila, že by měla být povídka psána v čase minulém. Chtělo by to korekturu a bylo by to perfecto! ^^

2 Evil-Doer Evil-Doer | E-mail | Web | 6. května 2013 v 15:44 | Reagovat

WOW... díky, samozřejmě se pokusím dělat méně chyb :) joo, ty časy... s tím jsem měla vždycky problém, ale zapracuju na tom . Jsem ráda, že se ti líbila a pro příště se pokusím sehnat si korektora ;-)

3 Momo-chan Momo-chan | Web | 3. června 2013 v 17:34 | Reagovat

Veľmi sa mi to páčilo :) Bolo to také pekné :) Úplne som to mala pred očami a taký pocit pri poviedke milujem. Aj pri knihe. Keď mám pocit, že som vtiahnutá to deja :) A to sa ti podarilo - takže ďakujem :)

4 VelííQ VelííQ | Web | 22. června 2013 v 14:40 | Reagovat

Hurá! Supr povídka, která není yaoi! :D Krásně napsané a prostě... fakt pěkné :D Dobrá práce!

5 Ririchi-chan Ririchi-chan | 6. dubna 2014 v 20:52 | Reagovat

Páni, to bylo úžasný, napsala jsi to nádherně ;D

6 Tulačka Tulačka | E-mail | Web | 1. září 2014 v 9:41 | Reagovat

Bylo to pěkně a moc povedené :) miluji takovéhle lechtivé povídky :D sice tam bylo trochu chyb, to uznávám, ale nikdo není dokonalý. I já je tam pořád mívám :) děkuji moc za takovouhle povídku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama